Červenec 2009

6.a7.7.2009 Výlet na Slovensko

9. července 2009 v 22:16 Aktuality
Příroda nás odjakživa láká a tak jsme se rozhodli zajet si na dva dny do krásné krajiny v okolí Suĺova. Tuto romantickou "krajinu skalních měst s bizarními skalními věžemi, stovkami kamenných jehel, divokými soutěskami i strmými převisy, nad nimiž se tyčí zbytky skalních hradů " si pro svoje kouzlo vybírají i filmaři. Právě tady se natáčely nejkrásnější přírodní scenérie krásné slovenské pohádky Král sokolů. A já si neodpustím vložit sem další popis z turistického průvodce...
"Celá oblast Súľovských skal, nacházející se jihozápadně od Žiliny, je pro svoji výjimečnou přírodní hodnotu vyhlášena přírodní rezervací.Súľovské skály jsou tvořeny třetihorními vápencovými slepenci, skládajícími se z ohlazených valounů, spojených vápencovým tmelem, jejichž složení a charakter nemá jinde obdoby a proto byla tato hornina specificky pojmenována jako súľovské slepence.Selektivní erozí těchto hornin postupně vznikla naprosto ojedinělá zvláštní skalní seskupení věží, homolí a jehel, z nichž některé tvoří mimořádně krásné zajímavé tvary. Říčka Hradnianka svojí intenzivní erozivní činností vyhloubila v měkkých břidličnatých vrstvách širokou Súľovskou kotlinu, která je jednou z nejkrásnějších dolin v Súľovských skalách. Tato dolina, která má mírně zvlněný pahorkovitý povrch, je obklopena dlouhým hřebenem s rozsetou hradbou slepencových skal, jimž vévodí rozeklané masivy vrcholků Brady, Súľova i Kalinkové. Průlomovým údolím, kterým si potok Hradnianka otevřel cestu ze Súľovské kotliny ven k Váhu se stala úzká Súľovské tiesňava, která je zároveň jediným příjezdovým místem do centra této lokality s obcemi Súľov- Hradná.Po pravé straně před vjezdem do skalní tiesňavy se nacházejí chaty Súlov a Súlovčanka a tady je možnost odstavit vozidlo na hlídaném parkovišti vedle východiska značených turistických cest a naučné stezky do Súľovských skal."

My jsme tedy zaparkovali na tomto parkoviši, i když hlídané nebylo, ale uvedený poplatek tam taky nikdo nevybíral:-) a vydali jsme se na cestu. Nejprve jsme šli po žluté, nejprve podél zalesněného skalnatého hřebene z něhož vystupují skalní věže různých tvarů, pak horním okrajem luk.
Využíváme taky odbočky do jeskyně "Šarkania diera". Tam poprvé ( a naposled ) Donna s námi nemůže, svah je tam skalnatý a tak příkrý, že tam jsou dva kolmo na sebe položené žebříky, na které Donna zatím nemá, a tak nás dole smutně vyštěkává, než si jeskyni prohlédneme. Pak jsme se vydali dál .
Po zdolání kratšího kovového žebříku se dostáváme do nejužšího místa soutěsky, které prověří tělesné proporce i mrštnost procházejících turistů.(viz fotky) Po úspěšném absolvování této sportovní vložky nás čekal krátký prudší výstup k velice zajímavému mohutnému skalnímu útvaru - Obrovské bráně, která je opravdu hodna svého názvu. Tam jsme si trochu odpočali a pak už nás čekalo jen posledních pár metrů 280 metrového převýšení do sedla Roháč-Čiakov (718 m.n.m)
Cestou zpátky jsme šli po modré a zelené a cestou se kochali pohledy ze skalních vyhlídek a nakonec jsme procházeli krásnými loukami a vše jsme poctivě nafotili:-)
Přenocování jsme našli v chatce Sulovského kempu.Dali jsme si pivo a kluci kofolu, zahráli stolní hru "Osadníci" a šli spát. Zvukovou kulisu nám zajišťovala bouřka, která se z ničeho nic najednou přihnala, a pak déšť - a u toho se krásně usíná.
Když jsme se probudili, svítilo už zase suníčko jako předešlý den a tak jsme se vydali na další výlet. Šli jsme opět do sedla Roháč-Čiakov, tentokrát po červené-nádherná procházka- a odtud po zelené k Hlbockému vodopádu.Tam si kluci užili lezení na skálu s pomocí lana a pak jsme šli zpátky k autu a spěchali jsme do Brna, kde jsem měla na šestou hodinu domluvený cvičák. Stihli jsme to tak tak s pětiminutovým zpožděním. Bohužel až tam jsem se dozvěděla, že pan Kýr přeložil lekci o hodinu dřív(aniž jsem se to dozvěděla) a že tudíž všechno to spěchání bylo zbytečné. No co se dá dělat, třeba to vyjde příště :-) Nicméně náladu z krásného výletu nám to nepokazilo a jak jsme si to všechno všichni -včetně Doničky -užívali, se můžete podívat na fotkách:-) :-) :-)

Začátek výletu 6.7. Jdeme po žluté značce (někdo dokonce i běží, jak je vidět z obrázku:-)

No co, trochu se po tom sprintu napiju z "horské" kaluže :-)

Vidíte ty krásné skály v pozadí? :-)

Nádhera,co?:-)

A na druhou stranu je taky krásný výhled, co říkáte? :-)

Tady se trochu napijeme, tentokrát radši od pramene:-)



Tak kudy se dáme? Vy si chcete zajít čtvrthodiny k jeskyni "Šarkania diera"?


Zatím dobrý!

Čekáme na ostatní průzkumníky...


A jdeme dál....


Mami nefoť a pojď:-)

Jé, další žebřík :-)
Myslíte, že to zvládnu? Asi budu muset,že? :-)



Žebřík jsem s pomocí zvládla, ale co nás čeká tady? :-) Mami,asi budeš muset zhubnout, jinak tady neprojdeš:-)


Necpěte se všichni najednou a nechte mě projít:-)


To koukáte, jaký jsem horolezec! :-) :-) :-)


Já taky! :-)


Po krkolomém výstupu trocha zaslouženého odpočinku .-)


Že je ta brána ale obrovská? Taky se tak jmenuje :-)

Při zpáteční cestě ze sedla se nám naskýtaly takovéto výhledy :-)


Druhý den u Hlbockého vodopádu